Jak mohou žáci navrhnout AI průvodce školy

Žáci mohou během projektového dne navrhnout AI průvodce pro návštěvníky školy, který na podobné otázky odpovídá a tyto potřeby řeší. Nejdůležitější částí práce přitom není samotná umělá inteligence ani výsledek, ale výběr spolehlivých zdrojů, formulace odpovědí, jejich důkladné ověřování, smysluplné zjištění potřeb a jejich zpracování do funkčního prototypu digitálního produktu.

Začněte otázkami, které lidé ve škole skutečně řeší

Na začátku se žáků zeptejte, co potřebuje vědět člověk, který přichází do školy poprvé. Nový spolužák hledá šatnu a učebnu, svou skříňku, knihovnu, jídelnu nebo družinu. Rodič potřebuje vědět, kam přinést omluvenku nebo koho kontaktovat. Návštěvník přijde na školní akci a neví, kterým vchodem vstoupit. Učitel, který nastoupil v září, se orientuje v provozních pravidlech. Odpovědi bývají roztroušené na webu, nástěnkách, v dokumentech a často také jen v hlavách lidí.

Každá skupina si může vybrat jeden typ uživatele. Tím se vyhne snaze vytvořit průvodce, který odpoví na všechno. Dobrý žákovský prototyp nemusí znát stovky odpovědí. Stačí, když spolehlivě pomůže s deseti nebo patnácti situacemi, které škola opravdu řeší.

Příprava dat – průvodce je tak spolehlivý jako jeho zdroje

Aby průvodce neodpovídal jen podle obecných znalostí umělé inteligence, potřebuje vlastní, školou schválenou znalostní bázi. Připravte si podklady z webu školy, školní řád, kontakty, organizaci školního roku, pravidla omlouvání nebo odpovědi na nejčastější otázky rodičů a žáků. V rámci projektového dne nechte děti tyto zdroje vyhledat. Můžete tak získat užitečné podklady a zároveň cenné téma k diskusi o smyslu průvodce.

Tyto podklady se nevkládají do běžného veřejného chatu AI nástroje. Správce nebo učitel je nahraje do odděleného prostředí, k němuž má přístup pouze škola a samotná aplikace. Když se návštěvník na něco zeptá, systém nejprve vyhledá odpovídající část ve školních dokumentech a teprve z ní sestaví odpověď. Může zároveň uvést, ze kterého dokumentu čerpal. Pokud potřebnou informaci nenajde, neměl by si ji domýšlet, ale otevřeně přiznat, že neví, a odkázat návštěvníka na konkrétní kontakt.

Samotný průvodce může běžet jako jednoduchá webová aplikace vytvořená například v Lovable. S trochou trpělivosti dokáže oddělenou znalostní bázi vytvořit i méně zkušený pedagog. Pro tento projekt však doporučujeme používat jen testovací nebo veřejné informace, protože data i dokumenty zpracovává AI. V žádném případě nepoužívejte dokumenty s osobními údaji ani fotografie žáků či skutečných osobních dokumentů.

Dříve než žáci otevřou AI nástroj, musí shromáždit podklady. Mohou projít školní web, provozní řád, mapu budovy, informace k přijímacímu řízení nebo materiály pro rodiče. U každého údaje si poznamenají, odkud pochází, kdo jej může potvrdit a jak často se mění. Zvláštní pozornost potřebují termíny, kontakty a pravidla. Právě u nich by chybná odpověď mohla návštěvníka skutečně zmást.

Vhodné je rozdělit informace do tří skupin: veřejné a stabilní, veřejné, ale proměnlivé, a neveřejné. První skupina se do prototypu hodí. Druhá potřebuje datum aktualizace nebo odkaz na zdroj. Neveřejné údaje do veřejného AI nástroje nevkládáme. Žáci tím získají praktickou zkušenost s ochranou informací, která je užitečnější než obecné upozornění na bezpečnost. Průvodce může fungovat jen jako chatovací okno, takže není nutné věnovat mnoho času designu uživatelského rozhraní. Jeho návrh se však může stát samostatnou součástí projektu například ve výtvarné výchově.

Žáci poté připraví jednoduchou podobu průvodce, navrhnou znalostní bázi a otestují, zda odpovědi odpovídají skutečným školním dokumentům. Zveřejnění do ostrého provozu je už dalším krokem, který musí schválit škola a který vyžaduje správce obsahu, zabezpečení a pravidelnou aktualizaci podkladů.

Prompty se testují stejně jako ostatní části prototypu

Teprve nad připravenými zdroji mohou skupiny zkoušet, jak by průvodce odpovídal. Jedna skupina připraví otázky nového žáka, další otázky rodiče a třetí se pokusí systém nachytat nejasnou nebo příliš obecnou formulací. Sledujte nejen správnost odpovědi, ale také to, zda průvodce přizná, že něco neví, a zda uživatele odkáže na správného člověka.

Žáci rychle uvidí, že ani dobře napsaná instrukce nezaručí správný výsledek. Každou odpověď musí porovnat s původním zdrojem.

Na závěr nechte průvodce prověřit někým zvenčí

Skupiny si mohou své prototypy vyměnit nebo pozvat několik spolužáků, kteří nebyli u přípravy. Testující dostanou konkrétní situaci a sami formulují dotaz. Autoři sledují, zda průvodce otázce rozumí, zda odpověď pomáhá a kde vzniká nedorozumění. Dobré je zapisovat nejen chyby systému, ale také otázky, na které tým při přípravě vůbec nepomyslel.

Výsledkem dne nemusí být hotový chatbot. Může jím být ověřený soubor otázek a odpovědí, jednoduchý scénář konverzace a pravidla, podle kterých by budoucí průvodce pracoval. Pro školu je takový výstup často užitečnější než efektní ukázka, jejíž odpovědi nikdo neověřil.

Užitečný může být také sběr zpětné vazby od dalších pedagogů nebo tříd, například pomocí jednoduchého hvězdičkového hodnocení. Pokud se projektový den osvědčí, lze výsledek zapracovat do webu školy nebo Školního digitálního studia a navázat dalšími projekty, o kterých píšeme v dalších článcích blogu.

Navazující články

Obecný postup přípravy podobného dne popisuje článek AI projektový den ve škole: od nápadu k bezpečnému prototypu. K práci se školními daty a delším projektům se hodí také AI školní projekt: jak propojit výuku, data a digitální tvorbu a Jak zavést AI na škole.