PISA 2025 a AI ve škole: kdy žákům pomáhá a kdy škodí

Výsledky PISA 2025 nejsou argumentem pro zákaz umělé inteligence ve školách. Naopak potvrzují, že v době rychlého rozvoje generativní AI bude jednou z nejdůležitějších kompetencí schopnost kriticky pracovat s informacemi, ověřovat je a formulovat vlastní závěry. Právě zde zůstává role učitele nezastupitelná.

Na první pohled

Studie: PISA 2025

Organizátor: OECD (Organisation for Economic Co-operation and Development)

Cílová skupina: patnáctiletí žáci

Hlavní oblasti hodnocení:

• čtenářská gramotnost,
• matematická gramotnost,
• přírodovědná gramotnost.

Novinka v roce 2025

Poprvé byla podrobněji analyzována také souvislost mezi používáním generativní umělé inteligence a výsledky žáků.

Česká republika

Podle národního profilu OECD uvedlo přibližně 70 % českých žáků, že se ve škole učí hodnotit informace vytvořené umělou inteligencí. Průměr zemí OECD činí přibližně 62,6 %.

Co je PISA?

Každé tři roky se ve zpravodajství objevují titulky oznamující výsledky mezinárodního šetření PISA. Přesto řada lidí přesně neví, co tento výzkum měří a proč jsou jeho výsledky považovány za jeden z nejdůležitějších ukazatelů kvality vzdělávacích systémů.

PISA (Programme for International Student Assessment) je mezinárodní výzkum organizovaný OECD od roku 2000. Do šetření se pravidelně zapojuje více než osmdesát zemí světa včetně České republiky. Testování se účastní patnáctiletí žáci bez ohledu na typ školy, kterou navštěvují.

Na rozdíl od běžných školních testů PISA nejišťuje, kolik faktických znalostí si žáci zapamatovali. Zaměřuje se především na jejich schopnost využívat získané znalosti při řešení reálných situací. Hodnotí například, zda dokážou porozumět odbornému textu, kriticky posoudit informace, interpretovat graf nebo navrhnout řešení praktického problému.

Právě proto bývají výsledky PISA často využívány jako podklad pro tvorbu vzdělávací politiky i pro odborné diskuse o směřování školství.

Co výsledky PISA 2025 skutečně ukázaly

Výsledky PISA 2025 přinesly několik důležitých zjištění. Největší pozornost médií přitáhl pokračující pokles čtenářské gramotnosti v řadě zemí OECD a zároveň první rozsáhlejší pohled na využívání generativní umělé inteligence při učení. Právě spojení těchto dvou témat vedlo k řadě zjednodušených interpretací, které se rychle šířily veřejným prostorem.

Při podrobnějším čtení výsledků je však patrné, že samotná studie žádný jednoduchý závěr nenabízí. Naopak ukazuje, že vztah mezi používáním umělé inteligence a výsledky žáků je mnohem složitější.

Jedním z nejdiskutovanějších zjištění bylo, že žáci, kteří využívali generativní umělou inteligenci k vytváření textů do školních úloh, dosahovali v průměru horších výsledků ve čtenářské gramotnosti než jejich vrstevníci, kteří AI tímto způsobem nepoužívali. Tento údaj se stal základem mnoha mediálních titulků, které naznačovaly, že umělá inteligence představuje pro vzdělávání riziko.

Stejná studie však přinesla ještě jedno, méně citované zjištění. Žáci, kteří se současně učili principům AI gramotnosti – tedy hodnotit výstupy umělé inteligence, ověřovat informace, rozpoznávat chyby a přemýšlet nad kvalitou odpovědí – vykazovali mírně lepší výsledky zejména v přírodovědných úlohách.

Právě tento rozdíl je klíčový.

Výsledky nenaznačují, že by umělá inteligence sama o sobě vedla ke zhoršování výsledků. Ukazují spíše, že záleží na tom, jakým způsobem je využívána. Pokud AI nahrazuje vlastní přemýšlení žáka, může být překážkou učení. Pokud je naopak využívána jako nástroj pro hledání argumentů, ověřování informací nebo hlubší porozumění problému, může proces učení podporovat.

Z pedagogického hlediska je to důležité sdělení. Diskuse by se neměla vést o tom, zda AI ve školách povolit či zakázat. Mnohem podstatnější je otázka, jak navrhovat výuku tak, aby technologie rozvíjela samostatné myšlení a nestávala se pouze prostředkem k rychlému vytvoření hotového řešení.

Výsledky PISA 2025 tak nepřinášejí jednoduchou odpověď, ale potvrzují trend, který řada učitelů pozoruje již delší dobu. Samotná dostupnost moderních technologií nezaručuje lepší vzdělávací výsledky. Rozhodující je způsob jejich pedagogického využití, kvalita zadání i role učitele při vedení žáků.

Proč titulky v médiích často zněly jinak než samotná studie

Po zveřejnění výsledků PISA 2025 se v médiích objevila řada výrazných titulků. Některé naznačovaly, že umělá inteligence zhoršuje výsledky žáků, jiné hovořily o „důkazu", že používání AI vede k poklesu čtenářské gramotnosti. Takové interpretace jsou srozumitelné z hlediska novinářské zkratky, ale neodpovídají tomu, co studie skutečně zkoumala.

Výzkumy podobného rozsahu zpravidla neodpovídají na otázku, zda jeden jev přímo způsobuje druhý. Popisují především vztahy mezi jednotlivými proměnnými. Jinými slovy – ukazují, že se určité jevy vyskytují společně, nikoli proč tomu tak je.

V případě PISA 2025 bylo zjištěno, že žáci využívající generativní umělou inteligenci k tvorbě školních textů dosahovali v průměru horších výsledků ve čtenářské gramotnosti. Z tohoto zjištění však nelze automaticky vyvodit, že příčinou horších výsledků byla právě umělá inteligence.

Takový závěr by byl možný pouze tehdy, pokud by výzkumní dokázali oddělit všechny ostatní vlivy, které mohou výsledky ovlivňovat. To však u mezinárodního srovnávacího šetření tohoto typu není cílem ani metodologicky možné.

Existuje totiž několik dalších vysvětlení, která jsou stejně pravděpodobná.

Je možné, že žáci s horšími studijními výsledky sahají po AI častěji právě proto, že hledají pomoc při obtížnějších úkolech. Stejně tak může hrát roli způsob zadávání školních prací. Pokud učitel zadá referát, který lze jednoduše zkopírovat z výstupu jazykového modelu, bude AI přirozeně využívána jinak než při úlohách, které vyžadují vlastní argumentaci, porovnávání zdrojů nebo obhajobu názoru.

Nelze ani vyloučit rozdíly mezi jednotlivými školami, zeměmi nebo sociálním prostředím žáků. Každý z těchto faktorů může mít na výsledky významný vliv.

Právě proto OECD ve své interpretaci výsledků postupuje velmi opatrně. Zpráva nehovoří o tom, že by umělá inteligence sama o sobě způsobovala pokles čtenářské gramotnosti. Popisuje pouze zjištěné souvislosti a upozorňuje, že jejich interpretace vyžaduje širší pedagogický kontext.

Pro učitele je to důležité připomenutí ještě z jednoho důvodu. Ve škole vedeme žáky ke kritickému čtení textů, rozlišování faktů od interpretací a ověřování zdrojů. Stejnou dovednost bychom měli uplatňovat i při čtení zpráv o vzdělávání nebo nových technologiích. Výrazný mediální titulek nemusí být nepravdivý, ale často zjednodušuje složitější skutečnost.

Korelace a příčina: jednoduchý příklad

Rozdíl mezi korelací a příčinou souvislosti lze vysvětlit na jednoduchém příkladu.

V letních měsících výrazně roste prodej zmrzliny. Ve stejném období zároveň přibývá lidí, kteří se koupou ve venkovních bazénech, jezerech nebo řekách, a statisticky narůstá také počet utonutí.

Bylo by nesprávné tvrdit, že konzumace zmrzliny způsobuje utonutí.

Oba jevy spolu skutečně souvisejí, ale společnou příčinou je vysoká teplota a letní počasí. Právě to vede zároveň k vyššímu prodeji zmrzliny i většímu počtu lidí ve vodě.

Podobně je třeba přistupovat i k výsledkům PISA 2025. Skutečnost, že se častější využívání AI při tvorbě školních textů pojí s horšími výsledky ve čtenářské gramotnosti, ještě sama o sobě neříká, co je příčinou tohoto vztahu.

Právě zde se otevírá otázka, která je pro české školy pravděpodobně důležitější než samotné výsledky PISA. Pokud problém nespočívá v existenci umělé inteligence, ale ve způsobu jejího využívání, jaké závěry z toho mohou vyvodit učitelé a případně vedení škol?

Co z výsledků PISA 2025 vyplývá pro české školy

Právě zde se otevírá otázka, která je pro české školy pravděpodobně důležitější než samotné výsledky PISA. Pokud problém nespočívá v existenci umělé inteligence, ale ve způsobu jejího využívání, jaké závěry z toho mohou vyvodit učitelé a vedení škol?

První odpověď možná některé překvapí. Výsledky PISA nepodporují jednoduchou úvahu, že řešením je zákaz umělé inteligence ve školách. Takový krok by pravděpodobně neřešil příčinu problému, ale pouze jeho viditelný projev. Generativní AI se během několika let stala běžnou součástí života žáků. Používají ji při hledání informací, při domácí přípravě i mimo školu. Škola proto stojí před podobnou výzvou, jakou v minulosti představoval internet nebo chytré telefony. Otázkou není, zda technologie existuje, ale zda se s ní žáci naučí zacházet odpovědně a kriticky. Současně je třeba připomenout, že využívání generativní umělé inteligence ve školním prostředí není pouze pedagogickou otázkou. Školy musí zohledňovat také právní a etické aspekty, zejména ochranu osobních údajů, podmínky jednotlivých poskytovatelů služeb a případná věková omezení pro registraci uživatelů. Tyto podmínky se mohou mezi jednotlivými nástroji lišit a v čase se mění. Odpovědné zavádění AI proto zahrnuje nejen metodiku výuky, ale také průběžné sledování legislativních a smluvních podmínek jednotlivých služeb.

Stejně důležité je zamyslet se nad podobou školních úloh. Mnohé tradiční úkoly vznikaly v době, kdy jediným dostupným zdrojem informací byla učebnice nebo školní knihovna. Dnes však dokáže generativní AI během několika sekund vytvořit souvislý text, shrnutí knihy nebo návrh referátu. Pokud je cílem úkolu pouze odevzdat hotový text, nabízí současné technologie žákům jednoduchou cestu, jak se vlastním přemýšlení vyhnout.

To ale neznamená, že podobné úlohy ztratily smysl. Smysl se mění tehdy, když se změní jejich zadání.

Rozdíl lze ukázat na jednoduchém příkladu. Učitel může zadat referát o Karlu IV. Pokud bude jediným požadavkem odevzdat dvoustránkový text, zvládne jej během několika minut vytvořit téměř jakýkoliv jazykový model. Žák přitom nemusí přečíst jediný zdroj ani porozumět historickým souvislostem.

Stejné téma však lze zadat jinak.

Žák může dostat za úkol využít generativní AI k vytvoření první verze textu, následně ověřit všechna tvrzení pomocí dvou důvěryhodných zdrojů, označit nepřesnosti nebo nepodložené informace a nakonec vlastními slovy vysvětlit, které části textu upravil a proč. V takovém případě se AI nestává náhradou práce žáka, ale prostředkem, který otevírá prostor pro kritické čtení, ověřování informací a argumentaci.

Právě v tomto bodě se podle našeho názoru nachází největší pedagogická výzva příchutích let. Učitel již nebude pouze hodnotit výsledný text. Bude stále častěji hodnotit způsob práce s informacemi, kvalitu argumentace, schopnost ověřovat fakta a transparentně využívat digitální nástroje.

Tento posun není ve skutečnosti tak radikální, jak by se mohlo zdát. České kurikulární dokumenty již řadu let zdůrazňují rozvoj klíčových kompetencí, práci se zdroji, čtenářskou gramotnost i kritické myšlení. Generativní AI tyto cíle nemění. Pouze zvyšuje naléhavost jejich skutečného naplňování.

Výsledky PISA 2025 tak lze číst také jako připomínku, že kvalitní vzdělávání nestojí především na technologiích. Rozhodující zůstává promyšlená pedagogická práce učitele. Stejný nástroj může v jedné třídě podporovat hluboké porozumění učivu a v jiné pouze urychlit popisování. Rozdíl nevytváří algoritmus, ale způsob, jakým je začleněn do výuky.

To je možná nejdůležitější závěr celé studie. Umělá inteligence sama o sobě vzdělávání nezlepší ani nezhorší. Její skutečný dopad bude záviset především na tom, zda školy dokážou změnit způsob práce tak, aby technologie rozvíjela myšlení, nikoli jej nahrazovala.Namísto vytváření pravidel pro jednotlivé nástroje by bylo vhodnější připravit obecnou metodiku bezpečného a pedagogicky smysluplného využívání generativní umělé inteligence ve školách. Taková metodika by mohla vzniknout například pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy nebo ve spolupráci s odbornými organizacemi, jako je Česká asociace umělé inteligence (ČAUI). Obecně formulované principy mají oproti pravidlům zaměřeným na konkrétní aplikace jednu zásadní výhodu – jsou dlouhodobě udržitelnější a lépe odolávají rychlému vývoji technologií i proměnlivým podmínkám jednotlivých služeb.

Jak to vidíte vy?

Máte zkušenost se zaváděním AI do výuky?

Narazili jste na podobný problém nebo naopak na zajímavou dobrou praxi?

Napište nám svůj pohled. Nejzajímavější zkušenosti, příklady z praxe nebo náměty na další témata rádi zapracujeme do budoucích článků.

👉 Kontakt: Dvorak.konzultace@gmail.com